Společenská odpovědnost jde nad rámec zákona. A je vždy dobrovolná. Nejde vymáhat. Co to znamená?
Že plnění zákonných povinností je bez debat. Ale že jdeme dál a děláme i to, k čemu nejsme žádným paragrafem nuceni.
Stejně jako po vás nikdo nemůže chtít, abyste pomohli paní s nákupem, abyste pustili sednout staršího člověka v autobusu, abyste neskákali do řeči, abyste ženě podrželi dveře, abyste pozdravili, když někam vejdete, abyste neházeli odpadky po chodnících… to všechno jsou věci, které děláme, protože nám připadají správné. Protože je chceme dělat. A stejné je to se společenskou odpovědností. A nemusí to být vždy jen o penězích.
Častý mýtus, který panuje mezi lidmi, je, že společenská odpovědnost je drahá. Samozřejmě může být, pokud ji postavíte na tom, že rozdáváte peníze všemi směry. Ale patří sem i věci, které nic nestojí, nebo vám mohou peníze naopak ušetřit. Ovšem stejně jako u slušného chování či charakteru člověka – ovoce většinou nesklízíme hned, ale až v dlouhodobějším horizontu.
