Takže už víme, že společensky odpovědná firma se chová jako slušný občan, jde nad rámec zákonných povinností, myslí na budoucnost a přemýšlí nad dopady svých činností.
Ovšem to, že pravidelně daruje prase do tomboly, fandí zaměstnancům při sbírání víček a zaplatí chlapům z dílny teambuilding, ještě není společenská odpovědnost.
Málokterá firma totiž řeší komplex. Většinou si vybere jednu věc, která je i dobře marketingově využitelná (pozor, na tom není nic špatného) a občas ji doplní nějakými jednorázovými dobrými skutky, které se namanou. Tohle ale není společenská odpovědnost.
Ta jde třemi směry a všechny tři je třeba brát v potaz. Nejdůležitější je ekonomika – odpovědná firma se snaží dosahovat pozitivních obchodních výsledků (ať to zní jakkoli samozřejmě) a myslí na to, aby mohla fungovat a rozvíjet se. Ve chvíli, kdy všechno šlape, můžeme se bavit o dalších věcech. Je to jako Maslowova pyramida potřeb – když mám pokryty základní biologické procesy, mohu řešit nadstavbu. A tak to je i se společenskou odpovědností.
Je nezodpovědné darovat peníze na charitativní projekty, když nemám na výplaty. S ekonomikou se pojí samozřejmě i další věci – etika, dostávání svým závazkům, férovost, charakter obchodních vztahů apod. Důležitý je i sociální a environmentální (ekologický, chcete-li) rozměr.
Sociální oblast je charakterizována ohleduplností, solidaritou, péčí. Ekologická oblast je jasná – alespoň neškodit, ideálně prospívat.
A co je nejdůležitější? Věnovat se všem třem oblastem. Pro žádnou firmu nejsou všechny stejně významné, vždy minimálně jedna oblast ve strategickém zaměření převažuje, ale žádná nesmí být opomíjena či úplně vynechána.
A jak se pozná kvalitní společenská odpovědnost? V každé oblasti jsou procesy a projekty nasměřovány jak dovnitř firmy, tak ven.