„Ty čističky vzduchu a zdravotní židle nezmiňuj. Si řeknou, že máme asi moc peněz a nevíme co s nima.“
„Jsem ráda, že jsme ten hospic podpořili, ale psát o tom nebudeme. Pak musíme vysvětlovat, proč zdražujeme, když můžem takhle „rozhazovat““.
„Jasně že mají na chodbě dva gauče a fotbálek. A místo zasedačky na konci je minifitko. Když se potřebujou protáhnout. A chodí k nám masérka. Ale nepiš to tam, ať to nevypadá, že se u nás jen flákáme.“
To, že jste společensky odpovědní není něco, za co byste se měli stydět.
To, že se staráte o své zaměstnance a záleží vám na tom, aby se jim u vás dobře pracovalo, není žádné hýření. Tráví u vás mnohdy víc, než třetinu svého dne. Že se staráte o jejich pohodlí a zdraví vás šlechtí, není to nic, co by vám mohl někdo vytknout.
To, že peníze, které vyděláváte, darujete potřebným dle své vlastní volby, je skvělé. Pokud do rozhodování zapojíte zaměstnance, kteří vám ty peníze vlastně pomohli vydělat, určitě to nebude na škodu.
Mluvit o tom, že je firma společensky odpovědná, není chlubení se.
Společenská odpovědnost se musí šířit!
- INFORMUJTE, že jste společensky odpovědní
- PTEJTE SE, zda ti, se kterými spolupracujete, jsou také – případně proč ne
- SNAŽTE SE SPOLUPRACOVAT se společensky odpovědnými organizacemi. Budete si rozumět ;-)